Pohádka o Jindřiškovi (35. kolo)

Pohádka o Jindřiškovi (35. kolo)

(věnováno Oto Pavlovi) /1/ V malém údolí pod Jizerskými horami leží vesnička Plavy. Mají tam nádražíčko, kde ráno a večer přibrzdí rychlík uhánějící do Tanvaldu. Pod nádražíčkem si za časů prezidenta Masaryka vystavěl vilu továrník Brůna, který v ní úřadoval. Ale dnes v jeho vile úřadují už jen myši. V okolních stráních je rozstrkaných pár čmeláčích …

+ Read More

Účastníci zájezdu (34. kolo)

Účastníci zájezdu (34. kolo)

(věnováno Michalu Vieweghovi) … CO ZACHRÁNILO JOLANU? Jolana zaznamenala, že autobus se zvolna přesunul do odbočovacího pruhu. Projeli okolo zelené exitové cedule se sjezdovou šipkou a nápisem „Karviná“. Klid, který pociťovala během plynulé jízdy po dálnici, Jolanu nyní velmi rychle opouštěl. Zachvacovala ji nervozita. Napadlo ji, že cesta bude v příštích minutých klikatější, což příval paniky …

+ Read More

Honzíkova cesta (33. kolo)

Honzíkova cesta (33. kolo)

(věnováno Bohumilu Říhovi) … Honzík stál na chodníku před samoobsluhou. Čekal tam na maminku, která v samoobsluze nakupovala dárky pro babičku a dědečka v Koníkovicích, kam se chystali v neděli na návštěvu. Honzík před samoobsluhou hlídal maminčiny tašky s nákupem. Na ulici bylo plno lidí. Vcházeli do obchodů a vycházeli z úřadů. Nastupovali a vystupovali z tramvají. Všichni …

+ Read More

Proměna (32. kolo)

Proměna (32. kolo)

(věnováno Franzi Kafkovi) … Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, uvědomil si, že se cítí být Sparťanem. Nemohl se zbavit pocitu, že vše okolo sebe vidí v podivném temně železném odstínu; doslova že vidí rudě. V další vteřině si uvědomil, že se probudil zcela propocený a že jej tísnivě svědí celé tělo, nadzvedl …

+ Read More

Tankový prapor (31. kolo)

Tankový prapor (31. kolo)

(věnováno Josefu Škvoreckému) ………………………. Když se mladému poručíku Prouzovi v místnosti politického oddělení ani po čtvrthodině lákání nezdařilo přimět chumel asi třiceti mužů, aby si přisunuli židle blíž ke stolu zkušební komise, v opojení z mesiášského přesvědčení ho napadlo řešení. Započne-li zkoušku „O Dukelský odznak“ soudružsky vřelým tónem a povede-li ji formou besedy, časem si …

+ Read More

Slovácko sa súdí aj nesúdí (30. kolo)

Slovácko sa súdí aj nesúdí (30. kolo)

(věnováno Zdeňku Galuškovi)   ………………… Přišlo jaro. Slunečko sa ščúřilo na ten boží svět, zem byla rozhicovaná jak šporhélt a nebe modručké jak chrpa – nikde ani mráčka. Ale Janek Lízačka viďáli to všecko teho dňa docela ináč. Mašírovali dědinou jak Napoleon do Ruska, hergótovali jak propuštěný kostelník, hromy a sakry z nich letěly jak …

+ Read More

Saturnin (29. kolo)

Saturnin (29. kolo)

(věnováno Zdeňku Jirotkovi)   I Dopis od Saturnina Velikonoční plány zmařeny Úvahy o Miloušově povolání   Podle původní představy jsme slečna Barbora a já plánovali prolenošit onen prodloužený velikonoční víkend v dědečkově domě na venkově. Saturnin mi v posledním dopise sdělil, že s dědečkem zúročili mnohaměsíčního úsilí jejich „Kanceláře pro uvádění románových příběhů na pravou míru“, a …

+ Read More

Rychlé šípy (28. kolo)

Rychlé šípy (28. kolo)

(věnováno Jaroslavu Foglarovi) …………………………… V pondělí odpoledne, sotva měli všechny úkoly do školy hotové, spěchali hoši Rychlých šípů — plní chuti, nápadů a nadšení — do své klubovničky. Rokovat na schůzce měli toho dne o tom, jak odvrátit čerstvý útok hejtrů iniciovaný a mocně přiživovaný Bratrstvem kočičí pracky, kteří napadli youtouberský kanál Rychlých šípů. Mirek …

+ Read More

Padesát odstínů šedi (27. kolo)

Padesát odstínů šedi (27. kolo)

(věnováno E. L. Jamesové) ………………………….. Christian se náznakem zmínil o nějaké Bohemce. Prý by mě tam snad jednou mohl vzít, ale pouze pod podmínkou, že k tomu seberu dost odvahy. Pak bych tam prý mohla zažít úplně bláznivě nejsilnější orgasmus. Silnější než cokoliv jiného. Nejsem si vůbec jistá, jestli Christian jen žertoval, nebo jestli je …

+ Read More

Babička (26. kolo)

Babička (26. kolo)

(věnováno Boženě Němcové) ………………. XV. Nadešlo dne, kdy babička vypravila se s dětmi na dovolenou do Neapole, kam pozvala je k sobě do vily velkoryse paní kněžna na jarní ozdravení po krušné podhorské zimě. „Ať se mi slušně chováte,“ přikazovala matka, na pražském letišti je vyprovázejíc; „ať se mi v moři neutopíte, krémem s vysokým …

+ Read More